Ing. Martina Cimpová absolvovala obor Výrobní stroje a zařízení v roce 2022. Diplomovou práci na téma Simulační modely pro výpočtovou podporu návrhu vřetenových hlav zpracovávala pod vedení doc. Ing. Petra Koláře, Ph.D.
Během studia se jako pomocná vědecká síla věnovala problematice vřetenových ložisek, konkrétně sestavování simulačních modelů v Matlabu pro návrhové výpočty vřetenových ložisek. Později pracovala na rozšíření simulačních modelů pro dimenzování celých vřeten (především z hlediska důsledků zatížení na deformace), na což dále navazovala její diplomová práce.
V současné době pracuje ve společnosti SIDAT, která se zabývá komplexní automatizací a výrobní informatikou. Je součástí týmu věnujícím se především oblasti pivovarnictví, její pracovní náplní je PLC programování a práce s databázovými systémy.
Vize do budoucna
„Moje vize do budoucna jsou dále se pracovně rozvíjet a překonávat nové výzvy.“
Přínos studia na Ústavu výrobních strojů a zařízení FS ČVUT v Praze při rozvíjení kariéry
„Studium mi dalo komplexní vhled do oboru, ve kterém působím. Ať už z hlediska PLC řízení, automatizace, pohonů a regulace nebo také základní povědomí o hydraulických systémech, simulacích výrobních systémů, diagnostických metodách…“
Co pro Vás bylo během studia na našem ústavu důležité?
„Důležitý pro mě byl určitě osobní přístup vyučujících a praktická využitelnost získaných znalostí.“
Proč by si měli studenti vybrat ke studiu Ústav výrobních strojů a zařízení?
„Kvůli příležitosti zapojit se do reálných projektů. Již během studia se více než polovina mých kolegů z ročníku zapojila do projektů jako pomvědi. Studenti pak mají větší předpoklady pro nalezení zajímavé práce v širším spektru strojírenských oblastí.“
Ing. Jan Šmaus absolvoval studijní obor Výrobní stroje a zařízení v roce 2022. Diplomovou práci na téma Pracoviště obráběcího stroje pro robotem asistované obrábění zpracovával pod vedení doc. Ing. Petra Koláře, Ph.D. V roce 2023 obdržel Cenu Josefa Hlávky, kterou získávají nejlepší studenti a absolventi vysokých škol.
Během studia na Ústavu výrobních strojů a zařízení se věnoval, jako pomocná vědecká síla, problematice robotických aplikací pod vedením Ing. Jiřího Švédy, Ph.D. Jedním z nejvýznamnějších výstupů jeho práce byla konstrukce a realizace automatické šroubovací hlavice pro průmyslové a kolaborativní roboty, která byla následně využita při výzkumu strategií řízení při robotické montáži závitových spojů. Diplomová práce následně navázala na předchozí spolupráci a Jan v ní řešil spolupráci robotu a obráběcího stroje.
Jan Šmaus momentálně pracuje jako specialista technologie Laser Shock Peening (LSP) ve výzkumném centru HiLASE. LSP je laserová technologie, kterou lze prodlužovat životnost komponent pomocí vnesení tlakového zbytkového napětí do kritických míst na součásti. Jan má na starosti obsluhu technologie, která spočívá především v programování průmyslového robotu a optimalizace laserových parametrů pro docílení požadovaných výsledků opakovatelně.
Vize do budoucna
„Rád bych dále rozšiřoval své znalosti v oblasti laserových technologií a stal se odborníkem na LSP s přesahem do zahraničí.“
Jak hodnotíte první rok po absolvování studia?
„První rok po absolvování jsem se prakticky každý den učil něco nového. Svět laserů byl pro mě novinkou a představa o laseru, kterou si běžný člověk odnese z filmů vzala rychle za své. I díky studiu na FS jsem však neměl problém nově nabyté vědomosti ihned přenést do praxe a stát se tak platným členem týmu.“
Co pro Vás bylo během studia na našem ústavu důležité?
„Za nejdůležitější považuji osobní přístup vyučujících. Díky menšímu počtu studentů bylo vždy možné konzultovat problémy projektů nebo diplomové práce s kterýmkoliv vyučujícím. Také oceňuji možnost zapojit se do výzkumných projektů jako pomocná vědecká síla již od prvního ročníku magisterského studia. A v neposlední řadě pro mě bylo důležité mít možnost volby tématu diplomové práce, která by měla uplatnění v průmyslu nebo provázání s výzkumem na RCMT.“
Proč by si podle Vás měli studenti vybrat ke studiu Ústav výrobních strojů a zařízení?
„Důvodů bych viděl hned několik. Jako první je propojení teorie s praktickou výukou předmětů a jak již bylo zmíněno možnost zapojit se do výzkumných projektů na RCMT. Na to navazuje hlavní důvod, a to je velmi široké uplatnění na trhu práce. Absolvent má dveře otevřené do firem zabývající se konstrukcí, simulacemi, programováním nebo pohony.