Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení (RCMT) při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. Podněty z praxe jsou motivací výzkumu, jehož výsledky jsou uplatňovány v produktech a službách firem i v modernizaci oborové výuky. Dnes se zaměříme na problematiku návrhů hydrostatických uložení ve stavbě obráběcích strojů.
Hydrostatická buňka s definovanou škrticí spárou a regulací vstupního průtoku, tak, jak ji známe a dodnes užíváme, byla patentována F. Hodgkinsonem v roce 1923 ve Velké Británii. Postupný rozvoj v oblasti stavby vysokotlakých hydraulických agregátů a komponentů umožnil později uplatňování hydrostatických vedení i u obráběcích strojů. Hlavními přednostmi hydrostatického uložení jsou nízké pasivní odpory a vysoké tlumení ve směru kolmém k rovině hydrostatické buňky při současně extrémně vysoké únosnosti a značné tuhosti. Využití hydrostatických vedení je díky těmto vlastnostem oceňováno zejména u středně velkých a velkých těžkých strojů.
Běžné přístupy navrhování uvažují hydrostatické vedení jako izolovaný systém bez vazby na deformace nosné struktury stroje. Zvláště u těžkých strojů však tyto přístupy selhávají. To se stalo motivací pro tým RCMT, aby se ve vazbě na spolupráci s českými výrobci strojů zaměřil na problematiku hydrostatických vedení a pomohl vyvinout znalosti, které by umožnily hydrostatická vedení spolehlivě navrhovat pro vyšší parametry bez nutnosti testování a odlaďování na zkušebních prototypech.
Celý článek je k dispozici na stránkách časopisu MM Průmyslové spektrum.